Vědecký výzkum 2

Přesně v pět odpoledne jsem stál před domem na adrese, kterou jsem dostal od paní doktorky. Zazvonil jsem a po chvíli se otevřela automatická brána. Došel jsem přes zahradu k domu a když jsem se ocitl u dveří, rovnou se přede mnou začali otevírat. Stála v nich ta mladá sestřička.
„Ahoj, pojď dál vítám tě“ řekla a pustila mě dovnitř „svoje věci si odlož tady“ ukázala na moje dvě velké sportovní tašky s veškerými mými věcmi a otevřela dveře od nějaké malé tmavé komory „teď půjdeme za paní doktorkou, už tě čeká“ řekla a vedla mě do útrob domu. Došli jsme k jedněm dveřím, zaklepala.
„Vstupte“ ozvalo se zpoza dveří. Vstoupil jsem společně se sestrou do místnosti připomínající ordinaci.
„Dobrý den paní doktorko“ pozdravil jsem.
„Jen Paní“ opravila mě.
„Paní“ zopakoval jsem.
„Posaď se“ přikázala mi a pokračovala „teď projdeme nějaké potřebné dokumenty, podepíšeme to a pak tě provedu domem“ řekla a sestra přede mě na stůl položila nějaký štos papírů „klidně si to přečti“ dodala doktorka.
Začal jsem v tom listovat, ale nijak jsem to nepročítal. Všimla si toho a tak mi začala vysvětlovat, co vše v připravených dokumentech je.
„Je to klasická pracovní smlouva, tady máš kdo je zaměstnavatel, ty jako zaměstnanec“ ukazovala mi body ve smlouvě „tady máš, že mou povinností je starat se o tvé ošacení, stravu, ubytování“ mluvila tak hezky, že jsem ani nepostřehl, že nemluvila o mzdě. Pak přešla dál, k předmětu pracovní náplně „co se týká samotné práce, tak mě budeš ve všem poslouchat“ vysvětlovala „funguje to tak, že sestřička poslouchá mě a ty posloucháš mě i sestřičku. Dál je tady jak se budou řešit neuposlechnutí“ otočila stránku a pokračovala ve vysvětlování „tady je přesně co je předmětem mého výzkumu, proč jsi tady. Budu sledovat tvé sexuální potřeby a vše se bude řídit podle nich. Já budu pozorovat tvé reakce, jak se chováš, zda se mění tvá povaha, tvé vnímání.“
Myslím, že mi vysvětlila vše podrobně a do detailu, ale já stejně jen slyšel jak se o mě bude starat a vše řídit podle mých sexuálních potřeb. Víc mě nezajímalo a tak jsem nadšeně podepsal.
Doktorka se usmála, sbalila všechny papíry a uložila je do skříně, kterou zamkla.
Sestřička přede mě postavila sklenici s vodou a jednou tabletou a paní doktorka mi vysvětlila:
„Teď už jsi náš, tak si to vezmi, jsou to vitamíny, potřebujeme tě zdravého.“
Beze slova jsem si vzal tabletu a zapil jí hltem vody.
„Těšíš se na svou novou práci“ ptala se mě doktorka.
„Ano Paní“ odpověděl jsem.
„Víc než na tu co jsi měl původně?“ ptala se dál.
„Ano Paní “ znovu jsem odpověděl, ale sám sebe jsem u toho slyšel nějak z dálky.
„Tak můžeme začít hned?“ byla její další otázka.
Chtěl jsem odpovědět, ale nemohl jsem. Vnímal jsem vše strašně vzdáleně, nemohl jsem se pohnout, ani mluvit, pouze s vypětím všech sil jsem mohl trošku hýbat hlavou.
„Můžeš začít“ řekla sestřičce.
Tak ke mě přistoupila a začala mě zcela nehybného, sedícího na židli svlékat. Kalhoty a trenky jí šli trochu hůř, ale zvládla to. Sestřička odnesla někam moje věci a ke mě přišla paní doktorka. V ruce měla nějakou kovovou věc, připomínající klec ve tvaru penisu. Sundala z ní nějaký kroužek, tím mi provlékla koule i ocas, na něj pak nasadila tu klec a vše spojila malým zámečkem. Pak se podívala do mých očích a řekla:
„Za chvíli se zase úplně probereš, tak pak přijď za námi.“
Obě odešli a já zůstal sám. Stále nehybný, přemýšlel jsem co se to stalo, zvědavý co to pro mě znamená, co bude dál.